Podrobnosti

Vytvořeno: 21. 11. 2008 7:49

Napsal Václav Nový

Zobrazení: 7211

38. šachová olympiáda v Drážďanech se honosí přízviskem největší v historii. Zcela po právu, počty družstev v kategoriích Open i Women jsou rekordní a v součtu zde zápolí 268 týmů!

Místem konání je Kongresové centrum, stavba stojící na samém břehu řeky Labe. Drážďany, nazývané pro své architektonické bohatství Florencií severu, byly zničeny na sklonku 2.světové války po náletech spojeneckých bombardérů a v centru města pak dlouhé desítky let stály ruiny jako symbol nesmyslné válečné destrukce. Teprve po sjednocení Německa se dočkaly nejvýznamnější stavby svého vzkříšení. Zelené palouky v centru města upomínají na stavby, jež neměly takové štěstí a na jednom z nich vyrostla i moderní budova Kongresového centra, s ladnými křivkami inspirovanými zákruty Labe.

Turnaj přinesl i řadu novinek v pravidlech. Z nejvýznamnějších vybírám pravidlo o zákazu neforsírované remízy před třicátým tahem, kontumace partie, pokud hráč není v okamžiku zahájení na svém místě nebo odklon od léta používaného systému bodováni, ne náhodou nazývaného olympijského, k systému se započítáváním zápasových bodů. Největšími hvězdami olympiády jsou jak jinak, hráči Ruska, s fantastickým průměrem ELO 2756, třemi hráči první desítky a čerstvým vice-mistrem světa Kramnikem v sestavě. Rusové si své suverenity jsou náležitě vědomi. Při partii, pokud nejsou na tahu, vstávají od svých partií a krouží po sále jako supi. Vzhledem k jejich pohybu a neustálým shlukům diváků kolem jejich partií je velmi obtížné ulovit snímek. Přikládám tedy momentku ze zápasu s Indií

A dále naprosto unikátní fotografii ze zápasu s Kubou – všichni čtyři ruší hráči pohromadě!

Davy diváků se nepřetržitě tísní pod pódiem, kde hrají své zápasy první dvě družstva mužů i žen. V nedělním kole zde svedla své boje mužstva Německa se Španělskem a Ukrajiny s Arménií, v kategorii žen pak Gruzínky s Maďarkami a Němky s Indkami.

O pár desítek minut starší je fotografie, na níž kromě již uvedených zasluhuje pozornost pán v bílé košili zhruba středu záběru. Jeho tvář vám asi nebude povědomá, jméno určitě ano: Tigran Petrosjan.

Zajímavý souboj nabídl také zápas Německo-Španělsko. Domácí Němci do soutěže mužů postavili hned tři týmy, ovšem v jejich A-týmu (respektive GER 1) se nacházel jen jeden rodilý Němec. Pikantní byl zejména souboj na první šachovnici, který proti sobě svedl rižského „Španěla“ Širova a rižského „Němce“ Najditsche. Varování pro trenéry: následující záběr může hrubě poškodit šachové návyky vašich svěřenců!

Tímto směrem se Širov díval téměř celou partii, jen v závěru, kdy už asi cítil vodu v botách, otočil hlavu asi o 45° doprava. Nic mu to nebylo platné, partii prohrál a šachoví trenéři mohou spát o něco klidněji.

Dalším zápasem nedělního kola byl souboj Gruzínek s Maďarkami, v němž se představila hvězda sedmdesátých let, mistryně světa 1978-91 Maja Čiburdanidze, v současnosti stále 13. hráčka světového žebříčku.

Jen o málo slaběji září nyní hvězda Viktora Korčného, jehož výkonnost je i v 77 letech dostatečná na uhájení pozice švýcarského hráče č.1.

Zajímavý osud má velmistr Michail Gurevič, narozený na Ukrajině, který vyhrál pardubický Open v roce 2000 pod vlaječkou Belgie a na olympiádě nyní nastupuje v slušivé teplákové soupravě s nápisem Türkiye na zádech.

Mimochodem, již zmiňované Lotyšsko řešilo „vyloupení“ svých šachových klenotů importem, takže na první šachovnici se pyšní legendou ze zauralského Čeljabinska, velmistrem Jevgenijem Svešnikovem.

Naši reprezentanti odjížděli do Drážďan s ambicemi proniknout do první patnáctky. Tyto plány ale dostaly povážlivé trhliny ve 3.kole, kdy se naši reprezentanti utkali s týmem Maďarska. Výsledek 3½:½ byl velmi krutý a jistě i vy jste se ptali, jak je to možné…? Díky naší investigativnosti se nám to podařilo zjistit a jako první zdroj v ČR můžeme podat vysvětlení. Podívejme se podrobně na fotografii, ze které je vše dobře patrné. Naléhavě zde debatují Viktor Láznička s Vlastimilem Babulou. Co je tak rozrušilo?

Péter Lékó přesně v moment pořízení snímku předvádí zahájení, které údajně trénoval celé měsíce před olympiádou po budapešťských parcích a zatím se pro něj používá provizorní označení maďarský orangutan. Síla novinky spočívá v jednotě okamžiku, kdy otvírající hráč svému soupeři předvede připravenost pro hru, částečně pak i zkušenosti a domácí přípravu. David Navara se neúspěšně pokusil o symetrickou obranu (viz foto), čemuž se přihlížející Judit Polgár jen potutelně usmívá. Jediný, kdo zůstal ušetřen šoku, byl Jiří Štoček, který se shodou šťastných okolností díval jiným směrem. Také jako jediný svého soupeře dostal v partii pod tlak. Škodolibí spoluhráči ho ale o celé záležitosti informovali, což byl pro Jiřího šok, se kterým se vyrovnal jen za cenu časové tísně a z ní plynoucích chyb. Samotný průběh partií byl divácky velmi atraktivní, na první šachovnici byl David zcela přehrán Péterem Lékem, na druhé získal ze zahájení Viktor Láznička nadějnou pozici a Judit Polgár musela věčnit za pomoci oběti figury, Vlastimil Babula byl už ze zahájení pod silným tlakem a pozici už „nerozchodil“, jediný Jiří Štoček stál až do okamžiku výše popsaného zvratu výrazně lépe. Po otřesu ze zahájení v zápasu s Maďarskem požádala naše jednička David Navara o vystřídání. O vážnosti situace svědčí fakt, že se jednalo o první absenci tohoto hráče po 22 zápasech olympijského týmu.

Olympiáda se hraje od 15 hodin odpoledne, ale co s načatým dopolednem? My jsme se rozhodli pro návštěvu patnáct kilometrů vzdáleného zámku Moritzburg, postaveného na přesném obdélníkovém ostrůvku uprostřed rozlehlého rybníka.

Právě zde se natáčela pohádka Tři oříšky pro Popelku. Zámek obsahuje rozsáhlé sbírky čínského, japonského a míšeňského porcelánu, ale také loveckých trofejí. Při prohlídce vystavených exponátů mě napadla paralela s děním v Kongresovém centru – dva silní jedinci se střetávají, tváří v tvář aniž by se sami sebe vzájemně dotkli, jen výraz jejich tváří ukazuje nesmírné vypětí a nadlidskou sílu…

Po příchodu k dalšímu exponátu jsem ale raději hledání paralel rychle opustil a doufal, že něco takového v hracím sále nikdy neuvidím! Tak rychlý obrat od nesmiřitelného sportovního zápolení k citům by asi znechutil nejednoho fanouška nadšeně mávajícího nad hlavou vlajkou svojí země!

Turnaj není událostí jen sportovní, ale už ze své podstaty také společenskou. Různí hráči k tomuto aspektu přistupují různě. Jak jsme již mohli vidět, velmistr Aronjan například preferuje zelený pruhovaný svetr, velmistr Gurevič má zase rád praktický sportovní úbor. Za vyhlášeného elegána platí světová jednička Topalov, který své světlé obleky dokázal uchovat čisté i na prašných přístupových cestách k budově mistrovství. Malý exkurz do jeho šatníku zde:

 
Veselin Topalov (poprvé)

 
Veselin Topalov (podruhé)

Pro laskavého čtenáře, jenž dočetl až sem, mám nyní připravenou odměnu, bonbónek v podobě neoficiální soutěže o Miss šachové olympiády. Mezi top-hráčkami se o tento titul bezesporu uchází Indka Tania

Slavné jméno Mamedjarova nosí hned první dvě šachovnice Ázerbajdžánu.

Sympaticky působí reprezentantka Černé hory Mijovic

Švýcarka Seps zase dokazuje, že její země má světu co nabídnout i pokud nepočítáme Viktora Korčného a krávu Milku.

Opravdový vrchol si pro vás ale teprve schovávám…

Takže ještě jeden pokus:

V této partii si to o neoficiální titul královny krásy rozdaly na první šachovnici Australanka Caoili se Salvadořankou Zepeda (zády v červeném). Z vítězství v pěkné partii se nakonec radovala Caoili, vášnivá čtenářka Franze Kafky a finalistka australské verze souteže Stardance, jež se do povědomí šachové veřejnosti dostala kromě svého šachového umění také díky ataku žárlivého, frustrovaného a notně alkoholem posilněného anglického velmistra Gormallyho na tehdejší světovou trojku Aronjana při předchozí olympiádě v Turíně.

Co říci závěrem? V Drážďanech je právě slaven velký šachový svátek a byl by hřích, nevyužít možnosti alespoň jeden den nasát jeho neopakovatelnou atmosféru. A při troše štěstí si můžete odvézt suvenýr jako my:

Pauzírující sympaťák David Navara si přišel popovídat do přísálí s fanoušky
a jako by té smůly předchozí den s Maďary neměl dost, narazil právě na nás…

Všechny fotografie kromě zámku Moritzburg a poslední © Václav Nový. Tento článek ani žádná jeho část nesmí být dále publikován nebo upravován bez výslovného souhlasu autora.